Vím, že s tímto mým prohlášením asi nebude každý souhlasit, ale je to tak.

V mém posledním příspěvku jsem vzpomínal prohlášení Jardy Duška na téma rakovina v rozhovoru s Čestmír Strakatý.

A zase jeden rádoby vtipnej kreslíř neví jakou má on i Jarda Dušek (zase) pravdu.

Nedalo mi totiž na naší poklidné rodinné dovolené na Korčule nereagovat na jeden článek o rakovině (v komentářích) a zajímavé prohlášení Jardy Duška.

A pro všechny z Vás pro které je rodina nejvíc.

S každým člověkem, který se dostává z chapadel tzv. nevyléčitelné nemoci se bavím vždy o jeho životním poslání.

Mnohokrát jsem už psal o smyslu (mého) života.

Pokud bych se např. zeptal osazenstva mých sociálních sítí z čeho mají největší strach, odpovědi by byly zajisté různé.

Tak zní jednoduchý light motiv celého mého Podcastu Moje cesta.

Toto prohlášení vždycky rozpálí lékaře klasické bílé medicíny do běla.

Každý z nás si zažil a mnozí z nás si zažíváme různé strachy.

Nedalo mi po prvotním shlédnutí obrázku níže nenapsat krátký příspěvek na téma "hloupnutí" západních národů.

Ve svých letech si dovolím sdílet následující poznání o čem že ten náš život vlastně je.

Rebelové. Problémisti. Nepřizpůsobiví. Nepodvolitelní.

Víte co mám na podobných akcích jakou byl včerejší Večer otevřeného sdílení nejraději?

V uvedeném citátu je ukryt jeden z hlavních klíčů od brány vedoucí k uzdravení (nejenom) z rakoviny.

Před mnoha lety mi jeden moudrý muž řekl - Lepší jeden napravený hříšník, než sto spravedlivých.