Mnohokrát vídávám na sociálních sítích (jako je např. LinkedIn, ...) různé kauče, vyjednavače či psychology lavírovat na "hraně" časoprostoru minulosti, současnosti a (pro ně) navazující budoucnosti.

Většinou s ušlechtilým cílem zlepšení zdraví fyzického a/nebo psychického či dosahování tzv. úspěchů v práci. 

Jak se většina těch učitelů a učících se honí za úspěchy, které jsou většinou umístněny v budoucnosti si ani neuvědomuje jednu mnohým z nás umně skrytou moudrost.

A ta zní, že vlastně žádná budoucnost neexistuje.

Všechno co se nemotorně maskuje za budoucnost je jenom TEĎ posunuto vždy o další fiktivní veličinu - čas vpřed.

Proto říkám mým uzdravení hledajícím, jestli se chtějí uzdravit musí začít TEĎ.

Ne za chvíli. Ne za hodinu. Ne zítra.

Ne příští měsíc.

Vše se totiž děje a to i vč. toho v poslední době tolik komunikovaného fenoménu Spontánního uzdravení právě TEĎ.

Udržet sílu momentu uzdravení v tom jediném okamžiku (TEĎ) je mnohdy složité už proto, že hmotné tělo má určitou setvačnost. Ba někdy se může zdravotní stav i na chvíli zhoršit, což není většinou nic jiného než zpráva, že proces uzdravení započal.

Většinou na vlně nového poznání a uvědomění, které posune člověka na úrovni vědomí o další stupínek dále.

A kdy se to všechno může udát?

Odpověď je jednoduchá. 

Vždy jenom TEĎ.

Proto žádné uzdravení v budoucnu neexistuje, snad jen to nekonečné léčení.

Tak si z toho vyberte.

Anebo vlastně ani nemusíte.

Všudepřítomný Matrix s gregoriánský kalendářem, (ne)existujícím časem a dualistickým viděním světa Vás hned tak nepustí.

Nebo snad jo?

Pavel Vojtek

Podcaster, průvodce a nezávislý Blogger