Lidské odmítnutí je mnohdy aktem Boží ochrany. 

Mám na mysli zdánlivě nepochopitelné odmítnutí ze strany životního či obchodního partnera, které je mnohdy aktem Boží ochrany. 

Určitě si vzpomínáte ve svém životě na moment(y), kdy jste někdy byli z určitého nepochopitelného důvodu tlačeni do něčeho, co jste nechtěli a nemohli udělat, vy to neudělali ... 

A byli jste následně odmítnuti?

Určitě si vzpomínáte jak měsíce Vaší tvrdé práce padly v niveč a vy sedíte jen se svým vnitřním Přesvědčením tryskajícím ze srdce, držícího se Vašich životních zásad a jste shodou neuvěřitelných okolností zase na začátku?

Tak přesně to se mi stalo v minulých dnech s mojí knihou.

Po několika měsících a desítkách hodin prací a korektur právních, lékařských a editorských na knize, která měla jít ten den do zlomu, pak finální četby a tisku, jsem musel přehodnotit spolupráci s mým (již v pořadí druhým) nakladatelem.

Určitě si vzpomínáte na situace, kdy jste v práci, ve svých vztazích byli nejednou tlačeni okolím do věcí, které neladí s Vašim Já, s Vaší Duší a i přesto skloníte hlavu (protože musíte) a setrváváte v tom mnohdy srdce drásajícím prostředí.

Tlačeni potřebou hmotných statků, výplaty, odměn či zisku Vaší společnosti.

A ono tak dlouho se chodí s tím povětsným džbánem pro vodu, až se to ucho utrhne.

Já už si to v mém životě zažil mnohokrát.

Ten nejvýznamější budíček byla diagnóza rakovina a následná trnitá cesta za uzdravením.

I proto v zádech s tímto poznáním z druhého břehu, veden svým vnitřním hlasem jsem musel odmítnout jednoho z nejstarších a nejznámějších českých vydavatelů.

Mohl jsem mít smlouvu. Mohl jsem mít peníze. 

Mohl jsem mít slávu.

Jen by mi krvácelo srdce.

No a co, řekne si spousta lidí.

A přitom já jen nechtěl být tlačen do toho, co už nemůžu v životě nikdy udělat, vzdát se mého poznání z cesty uzdravení z rakoviny a vrátit se tam, kam jsem se už nikdy nechtěl vrátit.

Spousta z Vás si určitě klepe na čelo, že jsem blázen.

Vždyť zahodil smlouvu, prachy, rozhovory, slávu, ...

No vidíte a já si myslím, že jsem udělal jedno z nejlepších rozhodnutí mého života.

Zůstal jsem sám sebou.

Upřímný, konzistentní, autentický.

A moje nová cesta přede mnou.

K dalšímu vydavateli (už třetímu) nebo si vydat knížku sám nebo třeba s malým vydavatelstvím, které na mě už rok čeká.

S moudrostí v zádech, která mi doteď rezonuje v mé mysli a srdci, že Bůh (nebo si Tomu říkejte třeba Vědomí, Vesmír, Příroda, Kosmos, Brahman, Tao atd.) má pro každého z nás nachystanou tu nejlepší cestu.

Pro náš osobnostní, duševní, ale i duchovní rozvoj.

A nakonec, jestli se Vás můžu zeptat ...

Co by jste udělali Vy a co mi poradili?

Děkuji za Vaše názory a rady. 

Hlavně všem těm z mého okolí, ale i (ne)okolí, i těm z Vás, kteří už jste např. nějaké knihy napsali nebo je vydali.

Děkuji moc.

Pavel Vojtek | Holistic Cancer Survivor & Thriver

Autor knihy Návrat z druhého břehu