Nemám chuť nikam zapadnout.

Nemusím nikoho poslouchat. Nechci se nikomu zalíbit. 

A hlavně nemusím nikomu sloužit.

Po dlouhých letech žiju poklidný život zdravého a spokojeného padesátníka.

Na konci prázdnin jsme tu měli kamarády zpoza velké louže. 

Známe se už snad přes dvacet let.

Naše kamarádka Brandee je úžasná fyzioterapeuta s velkým srdcem léčitele. Fajn jsme pokecali o všem možném, na spoustě věcí jsme se shodli.

Oba milujeme život. Oba pomáháme lidem.

Každý z nás svým způsobem.

Brandee dává do pořádku hlavně tělo, já "léčím" - spíše tedy uzdravuji Duši, jak jednou poznamenal můj vydavatel.

Snažím se co můžu.

I když to mnohdy není moc jednoduché, ona totiž ta naše Duše, teď není zas tak moc v kurzu.

Teď jsou "in" všemožné honítka za slávou a všemožným mamonem, jako jsou baráky, chaty, vily u moře, auťáky a různé certifikáty, které v reálném životě vlastně nic neznamenají.
V oblasti zdraví jsou zase "in" různé (většinou chemické ☣️) cool doplňky stravy, které jak se pomalu zjišťuje zas tak cool nejsou.

Nic takového nepoužívám, nepropaguji a ani to nikdy dělat nebudu.

Zůstanu u svého příběhu uzdravení z rakoviny a s ním spojeného poznání z druhého břehu. 

A po vydání mojí první knihy na konci tohoto roku, začnu asi psát druhou, přesně navazující na tu první s příznačným názvem 📖 Návrat z druhého břehu.

Risknu i to, že tomu možná nebudou všichni čtenáři (hned) rozumět a že se třeba i někomu znelíbím.

A třeba v tom nakonec zůstanu sám.

S pár spřízněnými dušemi.

Ona totiž ta samota být někdy sám se sebou, je lepší než hodina strávená s všemoudrým rozumářem (nevědomcem).

Jsem tu. V tom jediném, co existuje.

A to je právě ten přítomný okamžik 🔆. 

A vždy tu budu pro Ty, které to poznání zdravého, spokojeného a naplněného života zajímá.

To je také to, proč jsem se sem vrátil.

Odměnou je mi to, že jsem svobodný.

Nemusím nikam zapadnout.

Jen být sám sebou.

A o to tu jde. 

Především.

Pavel Vojtek

Holistic Cancer Survivor | Průvodce a Mentor