Můj oblíbený antický filosof Platón to popsal vystižně.

V jeho Podobenství o jeskyni. 

Lidé sedící přikovaní v jeskyni.

Lidé pozorující jen stíny.

Lidé slyšící jen hlasy.

Lidé nevidící sami sebe.

A ani druhé.

Připoutáni ve tmě nevědomí.

A za nimi cesta z jeskyně ven.

Cesta, kterou jeden z nich podstoupí.

Po východu z jeskyně je oslepen jasem slunce.

Nevěří svým očím a poznává tu krásu.

I tu se rozhodne to poznání sdílet se svými druhy, dlouhá léta sedícími s okovy v jeskyni. Po příchodu do jeskyně jim vše vypráví, ale je však všemi nepochopen.

Nikdo mu nerozumí.

A nakonec je svými druhy zabit.

Tak to vysvětluje Platón.

Jinými slovy lidé se bojí poznání.

Nechtějí vystoupit ze "své jeskyně" do nového života.

Lidé nechtějí žádnou změnu.

A v tom je kámen úrazu nejenom většiny těch nevědomých lidí (otroků přikovaných v jeskyni), ale i těch, kterým bylo povoleno aspoň na krátkou chvíli z té jeskyně (nevědomé Mysli) vylézt a uzříct světlo pravého života.

Tak mi řekněte.

Jak by měl postupovat člověk, který vylezl z jeskyně s vědomím, že ta jeskyně (vězení Mysli) je jen klam a ne pravý život?

Měl by si to poznání nechat jen pro sebe? 

A co Ti sedící v jeskyni?

Měli by nabrat více odvahy a vydat se vstříc dobrodružství za novým životem?

Toť jsou zásadní otázky nás všech.

A to jak těch, kteří světlo slunce poznání uzřeli, ale i těch kteří pořád sedí v nevědomí v jeskyni.

Ze svojí zkušenosti vím, že to světlo poznání za zvuku padajících okovů nevědomosti je slovy nepopsatelné.

Ti šťastnější se z toho nezblázní.

A žijí pak život úplně jiný.

Zdravý, štastný a spokojený.

Klidný život, většinou na okraji společnosti. 

S vědomím, že si to poznání přece nemohou nechat pro sebe.

Tak to zkouší dál.

S krystalicky čistým vědomím, že to poznání pro všechny je za pomyslných rohem. 

A zažívají většinou jen posměšky a nepochopení od těch přikovaných k té pomyslné jeskyni.

Tak co myslíte.

Jak to nakonec dopadne?

Pochopí to Ti lidé v jeskyni sami od sebe nebo bude muset přijít pomoc Vyšší moci shůry?

Sám nevím.

Jen doufám, že to všechno přežijeme ve zdraví.

Na těle i na Duši. 

Pavel Vojtek

Průvodce, Mentor a Holistic Cancer Survivor