Lekce 05 : O co nám hlavně jde?
Nejde nám o nic jiného než o snížení vysoké hladiny stresu.
Stres je většinou propojený se strachem a obavami.
Tyto zničující pocity vyvolávající stres totiž generují v našem těle stresové hormony jako např. kortisol, adrenalin atd.
Tyto stresové hormony jsou velmi prospěšné v situaci, kterou dostupná literatura popisuje jako mód:
Fight or flight nebo Bojuj nebo uteč.
Je to moment, kdy se musíte rozhodnout okamžitě a Vaše rozhodnutí může mít někdy i cenu života.
Tento moment však nemůže trvat dlouho (tak jako např. naši předkové bojovali s mamutem, ulovili jej a pak už jej jen v klidu snědli).
Vše se děje protože se Vám do těla vyplaví stresové hormony, které Vás vyvedou z např. ošemetné situace.
Dotud je tenhle krátkodobý stav prospěšný.
Ale pozor!
Doprovodným jevem tohoto procesu je, že se při tomto tzv. módu " Fight or flight" :
- neobnovují naše buněčné struktury (to znamená, že např. stárneme rychleji )
- nefunguje plnohodnotně náš imunitní systém (to znamená, že jsme podstatně více náchylní k nemocem)
Pokud jsme tedy ve stavu zvýšeného stresu dlouhodobě (tzn. lovíme kontinuálně našeho pomyslného mamuta) dostaví se většinou (dříve nebo později) komplikace s fungováním našich tělesných systémů.
Kterými není nic jiného než naše nemoci těla a duše.
A o toto nám všem jde v neposlední řadě a to je:
Harmonie našich tělesných systémů
Nejde o nic jiného než o harmonii nervového, endokrinního a našeho imunitního systému.
Pak jak říkám, člověk nemůže být víceméně vůbec nemocný.
A tím nemyslím jenom tzv. chronické nebo nevyléčitelné nemoci.
Ale i standartní nemoci jako je chřipka, angína a i v poslední době promílaný, dle mého neexistující, ale správně (z nějakého důvodu) nafouknutý Covid 19.
Stres je větší zabiják než nevyléčitelné nemoci
Rád dávám k dispozici příklad, kdy jsem byl na měření stresu na vyhlášené klinice.
P.S. Určitě si jej poslechněte v mé audiobrožuře " Jak v té hlavě, tak v té stravě", která je součástí bonusové sekce č.2
Ve stručnosti jsem byl na měření tzv. vnitřního stresu.
Měřidla na rukách, nohách, 5 minut v klidu, měření tepu mého srdce.
Měření tzv. zadního stresu (tohle je můj vlastní výraz), který většina lidí neumí ovlivnit svých chováním. Je prostě tam i když nechceme.
Paní terapeutka přišla po 5ti minutách měření a nevěřila svým vlastním očím.
Byl jsem na měřitelném minimum.
A tak mi říká:
Víte pane Vojtek, nevím jak to děláte, ale Váš nervový systém má dovolenou. Nemáte ve Vašem těla skoro žádnou hladinu stresu. Tzn. Vaše tělo ad absurdum mládne a ne stárne. Navíc se Vám budou vyhýbat nemoci oklikou. Dělejte to jak to děláte dál.
Tak tohle mi sdělila profesionálka na vyhlášené klinice.
Překvapilo mě to a tak jsem se v mém "netradičním" přístupu k životu rozhodl pokračovat dál.