Už jsem si toho za svých více jak 55.let zažil docela dost.

Invazi spojeneckých vojsk v roce 1968 v břichu mé mámy, sametovou revoluci jako člen stávkového výboru v roce 1989.

A pak těch 35.let přechodu na tzv. Západní styl života.

Pokud jsem si ještě dělal o něčem z toho Západního blahobytu iluze, Covidová taškařice a ten globalistický rouškový, lockdownový a pak i očkovací morybundus mi je plně rozptýlily.

Myslel jsem si, že mě už nemůže nic překvapit ... óóó jak jsem se mýlil.

Poslední léta uměle vyvolané krize a zdražování všeho, trangenderových hrátek na všech frontách a válčení do posledního ukrajince bezesporu potvrdily, že se nejedná o nic náhodného.

Korunu všemu však nasadil ten antikristův ceremoniál na OH 2024 v Paříži, který by po právu mohl být oslavou všech pomatenců a zvrhlíků celého (Západního) světa.

Nejenom svoboda slova, ale i základní institut správně fungujícího státu a tím je ta pravá rodina jsou pod palbou.

Ukradené hodnoty a převrácené významy věcí jsou na každodenním pořádku.

Válka je mír. Pravda je lež. Táta je máma.

Běloch je rasista.

Antikrist je Ježíš Kristus.

A z olympijských her se symbolicky vypuštěnou bílou holubicí míru se staly hry oslavované všemi zvrhlíky světa.

Kdo mi nevěří, ať se podívá znovu na zahajovací ceremoniál OH 2024 v Paříži.

Na druhou stranu mám velkou radost, že tyto události posledních let, nad nimiž vyčnívá s jasnou zlatou medailí Kovidová taškařice otevřely spoustě lidí oči.

Je vidět, že si to už nenecháme jen tak líbit.

A ten váhající zbytek, těch dočasně v materialistickém limbu klimbajících lidí se k těm s holubicí míru a přátelským soužití lidí všech ras a náboženských vyznání přidá.

Včera jsem dostal otázku, čeho se to ještě dožijeme?

Dožijeme se přesně toho, co budeme držet ve svých Myslích.

Pro ty v módu "Doom & Gloom" to budou pravděpodobně další plandemie, nové blackouty, hroutící se fiat měny a za ně náhradou digitální lágry a.k.a. digitální měny nebo další světová válka.

Pro nás s láskou a pochopením v srdcích to bude jen harmonie, klid a mír.

Vím, že tohle na první pohled odvážné sdělení se těžce chápe.

A také vím, že to chce jen bdělou pozornost a vystrčit jen o trochu víc tu hlavu z písku hlubokého nevědomí.

A začít se zajímat o věci kolem sebe.

A třeba se jen setkávat znovu se sousedy.

A začít se znovu radovat ze života. 

Každý jeden boží den.

Konečně začít prožívat tu přítomnost Bytí, to věčné Tady a teď.

Pochopit, že nic jiného vlastně ani není. 

A pochopit, že včera už bylo a nevrátí se a zítra?

Otázkou jestli vůbec nějaké zítra v reálném životě existuje a není to jen další bludný výplod naší pořád těkající Mysli (ega).

A teď už snad jen jedna důležitá věc nakonec.

Každý z nás má právo odmítnout zlo.

Na pofiderní olympiádě nebo při proběhlých či dalších "Kovidových" hrách.

Rozhodnutí je jen na nás.

Mysleme na to prosím.

Děkuji. 

Pavel Vojtek | Průvodce, mentor a nezávislý Blogger